V důsledku rostoucí inflace a poklesu reálných mezd klesá koupěschopnost obyvatelstva a dochází k propadu životní úrovně, zejména u střední a sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, což zároveň ovlivňuje i ekonomický vývoj na Slovensku, upozorňují odboráři z OZ KOVO.
S cílem zmapovat aktuální sociální situaci občanů a jejich schopnost platit každodenní výdaje realizovalo OZ KOVO participativní průzkum. Ten sledoval reálné měsíční výdaje slovenské rodiny i potřebnou výši příjmu, který by zajistil život na důstojné úrovni.
Průzkum se realizoval na vzorku téměř 1 130 zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků v rámci celé země. Průměrný věk respondenta byl 43,5 roku. Lidé se odboráři ptali na jejich skutečné výdaje na každodenní zboží a služby, jakož i výše příjmu potřebného k zajištění slušné životní úrovně. „Pod důstojnou životní úrovní rozumíme takové zabezpečení příjmu, které pokrývá každodenní náklady bez nějakých větších problémů,“ uvedl specialista OZ KOVO na sociální otázky Jozef Balica.
Z průzkumu jim vyšlo, že moc se liší to, kolik by rodiny opravdu potřebovaly na život a kolik v praxi vydělají. Tak například z průzkumu vyplynulo, že jednočlenná domácnost by potřebovala k zajištění slušné životní úrovně 1784 eur, ale ve skutečnosti domácnost pobírá příjem pouze 1128 eur.
Dvoučlenná domácnost by potřebovala k zajištění slušné životní úrovně alespoň 2 756 eur v čistém, ale ve skutečnosti pobírá pouze 1697 eur.
Rozdíl v potřebě a reálném příjmu u tříčlenné domácnosti je skoro tisíc eur. U čtyřčlenné rodiny je to skoro 1 100 eur.
Rodina Skutečné příjmy (v eurech) Požadované příjmy (v eurech)
1 člen domácnosti 1128 1784
2 členové domácnosti 1697 2756
3 členové domácnosti 2091 3086
4 členové domácnosti 2465 3542
„Výsledky průzkumu ukázaly, že jsou značné rozdíly mezi výší reálných výdajů a částkou, kterou by domácnosti potřebovaly na důstojný život. Téměř ve všech nákladových položkách se ukázal deficit disponibilních finančních prostředků,“ komentují výsledky průzkumu odboráři.
Domácnosti nejvíce financí vynakládají na potraviny, bydlení, splátky úvěrů a dopravu. Naopak nejméně finančních prostředků vynakládají na rekreaci, kulturu, vzdělávání a tvorbu úspor. Na vzdělávání, rekreaci a kulturu dokonce 40 procent a více domácností nevynakládají žádné peníze.
Odboráři kritizují vládu, že namísto skutečných řešení se pouze hádá. \“Politici namísto hledání řešení nepříznivé sociální situace občanů prostřednictvím sociálního dialogu prohlubují vnitřní politickou krizi a nestabilitu nesmyslným mocenským bojem,\“ tvrdí hnutí v čele s Janem Koščem.
Dosud přijatá protiinflační opatření ze strany státu zaměřená na prorodinnou politiku jsou podle ní správná. „Určitě to ale neřeší problémy bezdětných zaměstnanců, důchodců a dalších skupin,“ dodala. „Zajistit příjem pro střední a nízkou vrstvu by mělo být tématem číslo jedna ve společnosti. Realita je taková, že nám ta střední vrstva pomalu už i vypadla. zaměstnanců a jejich rodin nemá to, co by potřebovala pro plnohodnotný a důstojný život,“ uzavřel Balica.
Většina obyvatel „mele“ z posledního, upozorňují odbory. \“Zvyšuje se napětí ve společnosti, zhoršují se mezilidské vztahy a vytrácí se obyčejná lidskost,\“ zakončili.